MTB Trilogie – Hotovo

Jednoduše byl to boj. Bohužel se potvrdilo, že občasné dojíždění do práce na kole na tragédii prostě nestačí. Světlé chvilky byly např. Robertovo 3 místo v druhé etapě nebo Empitovo první místo celkově. Na první pohled to vypadá dobře, ale oba výsledky jsou způsobeny chybou ve výsledcích. Na druhou stranu i reálné úspěchy tu jsou. Např. Renta úspěšně dokončila svůj první start. Honzáš jel kudlu a dýchal Robertovy na záda. Trilogie je proste jeden z mála závodů který nás stále baví a kam se rádi vracíme včetně Milánka i když to nahlas asi nikdy neřekne. Popisovat Tragedii nemá cenu to se prostě musí zažít. Každopádně velký dík patří Robertovy za servis. Takže Roberte Dík a zase za rok.

Lenzerhide – Bike Attack

Po Beer Attaku ve Špindlu se Empit, Honzáš a Jirka přesunuli do Lenzarhide, kde se k nám připojil ještě Tomáš a Richard. Po příjezdu jsme zjistili, že se zde jede obdoba Megavalanche. Prostě 770 „borců“ si stoupne na nejvyšší horu a všichni najednou to sjedou do údolí. Klasický maraton akorát je to z kopce. Potkávali jsme hodně závodníků i na hotelu, ale naštěstí to bylo vše v pohodě.

První den ježdění jsme měli s guidem a shuttlem. Prostě paráda - bylo to funny flowy sem tam technical a slippery. Stojí to za to.

Druhý den jsme vytvořili Skupinu A a B. Skupina A jela trail A - Furcletta a skupina B jela logicky trail B - Alplisee. Trail A je více do kopce vlastní silou - cca 1000 převýšení, Trail B je zase více technický a začátek trochu vzdušný. Traily jsou oba parádní a každý si najde to svoje.

Třetí poslední den jsme dali pravou stranu údolí, která se ukázala jako dobrá volba. Vložili jsme jeden Honzášův neznačený singlík pod lanovkou Panoramabahn, který byl quite technical a projeli poslední část singlu B u Val Sporz a vrátili se 616 – to není noční autobus, ale trail.

V Lenzerhide je určitě parádní ježdění, jen je důležité nenechat se zmást místní bike mapou kde je červeně vyznačena spousta šotolinových cest. 3 dny je na toto údolí tak akorát. Na straně z Arosy vypadá dobře Trail Bruggerhorn, ale to už je lepší bydlet v Arose. My bydleli v Hotelu Krone v Churvaldenu a to je již trochu daleko.

Díky všem za účast a za rok třeba v Iscglu.

Report Trans Savoie

Všemi očekávaný report z Trans Savoie. Myslím, že se povedl a vystihuje super atmosféru na našem výletě.

Švýcarsko

Na konci prázdnin, ne že bychom nějaké měli, jsme vyrazili za hranice všedních dnů do Švýcarska. Akcička se zdařila na výbornou, snad až na ty švýcarské ceny, ale při kurzu 1:1 se to dalo vydržet. Jelikož se všem akce líbila máme nejenom report a fotogalerii, ale bude také video. Tedy až ho Jirka sestříhá. Prozatím dáváme report a nějaké fotky. Na video se můžeme těšit v nejbližších dnech, možná týdnech stříhání je fuška.

MTB Trilogie - Top 10

Vrátli jsme se z MTB Trilogie. Přežili jsme !!!

Bike kemp Kopřivná video

Na kempu s nami byl fotograf a kameraman. Po čase jsme dostali fotky a video. Trvalo to tak dlouho asi proto, že upravovali naše 5m skoky na takové mrňousky. :-)

Rychlebky

Na první prodloužený víkend jsme naplánovali výlet do Rychlebek. Již plánování se neobešlo bez komplikací. Účastníci se hlásili a pak zase odhlašovali, Jirka si před odjezdem pro jistotu zlomil ruku a stále nebylo přesně jasné ubytování - prostě chaos. Když se vše vyjasnilo a konečně jsme vyrazili Empitovy se rozbilo auto před Hradcem takže nakonec strávil na cestě do Rychlebek krásných 11h. Naštěstí chaotický byl jen začátek výletu. Když už jsme se konečně všichni sešli v Černé Vodě a spláchli hořkost z cesty začal parádní bikerský víkend. První den odpoledne ještě trochu poprchávalo což, ale nemohlo zastavit Roberta, který si dal alespoň Hnědku. Další dny bylo parádní počasí, o hodnotnou stravu se nám staral Milánek, stezky upravené takže nic nebránilo kvalitnímu ježdění. Na poslední den měl Vlasta naplánovanou procházku se Zhrubaví a nabídl se, že pohlídá Nikču. Tento šlechetný čin jsme s nadšením využili, Robert s Verčou si půjčili kola od Pivotu a vyrazili jsme na další okruh po stezkách. Po všech neshodách si myslím, že se víkend vydařil a nakonec jsme dopili i to pivo ač se zdálo že to nezvládneme, ale hecli jsme se a vyšlo to akorát a ještě klukům zbylo i na cestu zpátky.

24MTB Beroun

CS Pekáč vyrazil na oblíbený závod 24 hodin MTB v Berouně. Letos byl Beroun vyhlášen jako mistrovství ČR a zařazen do série 24hodinovek a asi také že se již rozkřiklo že je to zajímavý závod bylo letos jednou tolik závodníku co loni. O to bylo těžší udržet bednu tak jako předešlé ročníky. Díky týmu Pekáč B ve složení Robert a Milan se to s odřenýma ušima podařilo a i když měl Robert zadrátovanou klíční kost a již od oběda si chtěl jít lehnout nakonec 3 místo uhájili. Empit s Honzášem po celodenním boji udrželi krásné 5 místo v kategorii i přes to že si odskočili na večeři do Black dogu a v noci šli spát. Nejvíce překvapil Vlasta, který zvolil královskou kategorii singlů a kroužil bez přestávky skoro jako Plechy. Nakonec ho zbrzdila noční bouřka a namotaná přehazovačka. Nebýt toho jistě by kdejakého singlistu ještě potrápil a finální 17 místo ještě trochu vylepšil. Nakonec si to snad všichni užili a doufám, že se za rok v Berouně zase sejdeme.

Pražské schody - útok na bednu

Opět jsme se zúčastnili exhibice Pražské schody. Letos vyšlo parádně počasí, ale forma úplně nesedla. Přeci jenom náš hlavní vrchol sezony je až za 2 měsíce takže prostor na zlepšení tu stále je. Všichni jeli svůj standard snad jen Robert jel nad své očekávání a i když spadl dojel na krásném 15 místě což je v obrovské konkurenci úspěch. Na druhou stranu zase jel v dresu Bikelive takže zas tak velký úspěch to vlastně nebyl. Za zmínku také stojí výkon Honzáše, kterého předjel "i" Jirka a skončil těsně poslední! Asi bude přetrénovaný a nebo toho má moc. Každopádně útok na bednu se nám nepovedl a s věncem jsme jen trénovali až jednou vyhrajme aby nás to nezaskočilo. Je to složitější než by se na první pohled mohlo zdát. Neopakovatelná atmosféra Pražských schodů a setkání s kamarády se neochodí ani po 20 letech a tak velký dík patří především pořadatelům.

Monínec - Rozpouštění mlhy

Prodloužený víkend na Monínci se tak vyvedl, že si vysloužil samostatný report. Chvilku trvalo report sepsat, protože hned další víkend byl opět prodloužený, ale nakonec se vše podařilo.

Velikonoční Rychlebky

Po zimě skoro bez sněhu se Pekáčové domluvili a vyrazili na velikonoce do Rychlebek. Počasí se vydařilo a tak jsme najeli spousty kilometrů nejen technických, ale také těhotenských a dětských. První část výpravy vyrazila již v pátek ráno abychom najeli nějaký ten objem. Úvodní okruh v mapě vypadal vcelku jednoduše 30 km se zastávkou v Lesním baru. Po hodinovém šlapání do mírného kopce se ukázalo, že zas tak jednoduché to nebude. Naštěstí nikdo moc neprotestoval a tak jsme nakonec do Lesního baru dojeli. Všichni byli nadšeni, ale nejvíce Verča když objevila kremrole a pak asi Empit s Milánkem když objevili místní bylinný likér. Další dny byly věnovány Rychlebským stezkám. Páni si dávali jak říká Pudlik Wellness, Superflaj nebo Velerybu, děti dávali konec Superflaje a Pumptrack no a dámy si užívaly na hnědé kolem Černého potoka. Pochvalu zaslouží Maruš která jezdila s pánským osazenstvem a bylo slyšet, že si to užívá. Po večerech jsme regenerovali u grilovaného masa a MMX. Předpokládám, že mohu říct za všechny že prodloužený víkend se vydařil a doufám, že bychom mohli ještě letos v Rychlebkách znovu potrénovat.

Srí Lanka

Empit a Verča podnikli výlet na Srí Lanku, ostrov ležící v Indickém oceánu nedaleko rovníku, říše, v níž nevládne čas a slunce je tu jediným ciferníkem. Putovali po stopách dávných paláců a svatyní, buddhistických i hinduistických klášterů. Viděli čajovníkové plantáže a zahrady koření, podnikli noční výstup na vrchol Adamovy hory s pozorováním východu slunce, navštívili posvátný chrám Budhova zubu a úchvatnou Srílanskou vysočinu – náhorní step a "konec světa" s dech beroucími výhledy a neopakovatelnou atmosférou. Pozorovali slony, delfíny, velryby a všelijakou místní havěť. Po neuvěřitelném putování zakončili výlet u Indického oceánu na plážích ukrytých v džungli se zlatavým pískem, kde se Verča slunila a Empit se skovával kde se dalo před všudypřítomným sluníčkem. Ve volných chvílích surfovali na vlnách jako stodola, pojídali rice and curry, pili passion fruit, pivo Lion nebo Arak. Prostě POHODA.

Report Trans Provence

Všemi očekávaný report z Trans Provence. Myslím, že se povedl a vystihuje super atmosféru na našem výletě.

Honzáš na Jizerce slavil 40

Už jsme asi opravdu starý a nebo že by to bylo tím podzimem? Za víkend na Jizerce jsme stěží vypili 30 litrový sud, rum se pil jen u přípitku, večer posloucháme Michala Davida a Alize, chodilo se na houby, procházky a jezdilo se převážně po asfaltu. Po 2 dnech ježdění jsem hotovej jak po týdenním etapáku a z postele se mi vstává, jako kdyby mi bylo 100 a to je mi 30. Co teprve Honzáš který tento víkend oslavil 40. Ještě že s námi byly holky, které zachraňují čest spolku. Za výkon o tomto víkendu si zaslouží pochvalu před nastoupeným klubem za vzornou reprezentaci.

Jmenovitě bych vyzdvihl - řazeno abecedně:

Martina
Vždy dobře naladěná a vysmáta bikerka. V případě těžších sjezdů neváhá seskočit a valit kudlu pěšky, kde plně využije běžecké boty. Při sjezdu ze Smrku byla dole první, což hovoří za vše.

Pudlíkovo štěně
Dlouho jsme společně na kole nebyli a je vidět, že pod vedením Pudlíka štěně vyrostlo ve zdatnou cyklistku (Fenu?). Technický sjezd z Bukovce jsme dávali na její výslovnou žádost, a i když ji technické výjezdy úplně nesedly, vyběhla je jako laňka. Další plusové body musím dát za to, že již nechce každou chvíli zastavovat a dokonce vynechala i krátkou občerstvovačku a jela napřed.

Terka
Pořídila si nové krásné šedivé celopéro RB, takže nejen že podpořila českou ekonomiku a jezdí kudlu do kopce, ale teď bude jezdit kudlu i z kopce.

Verča
V sobotu na singltreku jezdila kudlu celý den a vůůbec neprudila, i když měla hlad. Zvláště ve sjezdech byla neustále za mnou. Otázka je, zda jezdí takovou kudlu, nebo já takovou tužku, ale spíše Verča kudlu, protože i v neděli dala všechny technické pasáže na pohodu.

Vlasta
Vlasta byl nemocná a nemohl na kolo, přesto se zúčastnil akce, odvezl několik členů a pomohl udržet teplo rodinného krbu na chalupě.

Přechod Krkonoš

Přechod Krkonoš v našem podání nebyl žádný dálkový pochod typu Krakonošova stovka, jak by se mohlo z názvu akce zdát. Jednalo se o 2 denní výlet v poklidném tempu s mnoha občerstvovacími zastávkami, to ale neznamená, že by náš výkon nějak výrazně pokulhával.

Krkonoše v tuto roční dobu jsou nejen krásné, ale poměrně liduprázdné, takže jsme měli celkem klid jak na trase tak i na občerstvovačkách. Panoramata a singltrek v Bílém dole nejsou jako v Provence, ale jsou také parádní.

Kontrolní body naší trasy.

Vzdálenost	Orientační bod	Poznámka
0 Km	Pension Pánek	start akce, první bivak, aklimatizace, první piva
8 Km	Hotel Alpina	hezké prostředí, dobré jídlo, příjemná obshluha
14,5 Km	Bouda Bílé labe	krapet nervózní číšník jinak vše na pohodu
18,5 Km	Luční bouda	druhý bivak, tentokrát na 16. lůžáku, ochotná obsluha, super snidaně s místním pečivem
21 Km	Výrovka	spousty roztodivných čajů, srážka s beranem zde
25 Km	Andula	moje nejoblíbeněkjší zasávka, pohodička
29 Km	Klády	občerstvení v přírodě na kládách
31 Km	Klády	znovu překročení klád tentokrát bez občerstvení
33 Km	Pension Pánek	konec akce, návrat domů

Podorbná foto dokumentace zde

24MTB Beroun

CS Pekáč vyrazil na oblíbený závod 24 hodin MTB v Berouně. Letos jsme postavili dva týmy, 4 členný Pekáč B4 a 2 členný Pekáč B2. Nemá cenu se vymlouvat na počasí, trať, formu, nedostatek času na přípravu apod. Všichni jeli na své maximum, které tým B2 po spíše taktické bitvě přetavil v krásné druhé místo v kategorii a tým B4 obsadil pěkné páté místo, když v závěrečném zdrcujícím spurtu těsně prohrál o 7 kol s týmem z Brd.