Novovější akce

PF 2015

Vánoční soustředění

Letos jsme se na vánoční soustředění vydali do Krkonoš na místo tradičních Alp. Výhody jsou jasné. Je to blízko. Pro dlouhé procházky se zátěží jsou Krkonoše dostačující. Základnu jsem měli na Friesových boudách což se ukázalo jako taktická chyba. Starali se o nás jako o vlastní a tak nejenže jsme nedodrželi tréninkový plán, ale obávám se že jsme také i trochu přibrali. A to jsem myslel, že víc už vážit nemůžu. Nevadí hlavní je že jsme si to užili a alespoň to půjde v lednu rychleji dolu. Určitě! Prostě parádní týden na horách až snad jen, že kyselo bylo málo kyselé a atmosféra málo vánoční alespoň podle holek. Já si ničeho nevšiml, což ale není směroplatné. Příští vánoce plánují holky tak uvidíme co vymyslí.

Příprava začala

Empit s Honzášem začali s přípravou na novou sezónu o trochu dříve, přeci jen leden je za dveřmi tak aby v březnu nestresovali, že mají nějaké to kilo navíc. Pro letošní rok přišli s novou taktikou a to dlouhé vycházky se zátěží. Trochu tam haprujou občerstvovací stanice tak uvidíme jaké budou výsledky. Pomalu se zveřejňují termíny závodů což je neklamná známka že sezona je za dveřmi.

Dřevokolo

Empit testuje 32 palcové kolo - hit příští sezony. Přikládám také jedno zamyšlení z Vánočních večírků. Jaká je největší noční můra cyklisty? Že mu manželka prodá hračky za tolik kolik jí řekl, že stojí.

Skalka

V neděli Empit vyrazil na pravděpodobně jednu z posledních letošních enduro vyjížděk na Točnou. Počasí vyšlo tak akorát. Mohlo být trochu více azuro, ale jinak bylo poměrně sucho až na občasný mokrý kořen schovaný pod spadaným listím. Před časem když jsme si dali Jarovskou skálu bavili jsme se o možnostech sjezdu z protějšího kopce. Průzkum nebyl až zas tak složitý jak jsem si původně myslel. Naproti Jarovské skále je vyhlídka a z té začíná jeden singlik. Tento singlik je jetelný snad jen kolegou Semenukem a nebo Danny MacAskillem. Pro nás je to nejetelná záležitost. Druhý singlik už je jetelnější jen jsou tam dost utažené točky což nemám moc rád, ale jako další možnost sjezdu to není špatné. Na jedné části singliku by se dala udělat v létě super fotka a nemusíme ani jezdit do Irska jako tady.

Jizerky v Listopadu

Prodloužený víkend jsme vyrazili na podzimní přípravu a vyvenčení dámských a dětských členů spolku. Jako strategickou základnu jsme zvolili Pension u Rudolfa v Jizerských horách, který splňoval všechny požadavky jak na ubytování, tak na stravu. Po drobném tréninkovém výpadku se pomalu začínáme vracet do formy, ale prvních 15 pěších km nás všechny vcelku skolilo. Hlavně Honzáše, který byl po rýmičce a nakonec si šel lehnout v 9 a naplno nevyužil pohostinosti pani domácí jako předešlí večer. Další den naštěstí pršelo, takže jsme mohli regenerovat a dali jsme jen 4km výšlap na vyjetí. Poslední den se udělalo na místní poměry krásné počasí a tak jsme se rozdělili na dva týmy. Tým Sigltrek a tým Harrachov. Na singltreku bylo sucho a pusto takže parádní ježdění. V Harrachově to prý bylo také na pohodu. Takže vydařený Listopadový víkend jako zamlada jen s trochu náročnější logistikou.

Vzpomínky na Trans Provence

A kam teď? Irsko, Whistler a nebo do Zoo? :-)

Spořilovský kolapsssss

Jako závěr závodní sezony se většinou jezdí Spořilovský kolapsss a bylo tomu tak i tuto sezonu. Závod nemá takovou účast jako Prague Night MTB kde Jirka skončil na krásném 30 místě a Jarda Kulhavý mu nadělil pouze 10 min, ale je to spíše sranda závod kteří někteří jedinci berou hodně vážně včetně Pekáčů. 1,2,5,7 to nejsou čísla ve sportce, ale umístění jednotlivých Pekáčů popřípadě spřátelených týmu Margl a Bikelive. Jmenovitě to byly podle pořadí Plechy, Robert, Milan a Empit. Empit pojal akci jako duatlon takže na start běžel cca 7km pak jel závod a pak zase běžel cca 10 km zpět aby nakonec dorazil znovu na vyhlášení a oslavu skvělých výsledků. Oslava se vydařila a kdo cestou domu nelehnul jako by tam nebyl. Naštěstí se nikomu nic nestalo a tak je jasná volba kde se bude ukončovat sezóna příští rok, ale na to si ještě počkáme.

Podzimní víkendová vyjížďka

Po delší době jsme opět vyrazili na kolo. Skladba týmu nebyla úplně optimální. Abstinující Milánek, Empit s bolavými zády a Verča která na kolo vyrazila po dlouhé pauze. Nakonec se vše podařilo a vyjížďka dopadla parádně. Milánek občas spadnul jednou do brodu, ale bylo vcelku teplo a usušil se za jízdy. Verča dala kratší variantu okruhu a všichni jsme se tak akorát sešli u Čámrse. Takže vlastně vyjížďka na kterou jsme zvyklí.

Jarovská skála - skoro hotovo

Po delší době jsme se vydali na Jarovskou skálu. Cestou jsme objevili nový singlík z Keltského sídliště nad Zbraslaví. Za poslední dvě vyjížďky jsme našli tři nové singlíky. Je vidět, že enduro frčí i když enduro jsme jezdili již dávno akorát to tak nikdo nenazýval. Obtížnost singlíků stoupá a je potřeba nezaspat a udržet si schopnost to tam poslat. Zbytek se uvidí. Jarovskou skálu jsem před lety dával na hardtailu, ale to bylo dávno. V posledních letech jsem tam nebyl a pamatoval jsme si že je tam pár těžkých míst. Překvapilo mě, že singlík je poměrně jednoduchý a nakonec jsme jej dali skoro bez šlápnutí. Bude to chtít trochu najet, zvláště úvodní 180 stupňovou zatáčku, ty mi nikdy nešly a pak v prostředku asi metrový skok, kde Honzáš předvedl, že jetelné to je. Prostor pro zlepšení tu je také jak ukazuje kolega Semenuk.

Milánek na Transbrodech

Milánek po Tragédii prohlásil, že už žádné závody nejde. Vydrželo mu to asi měsíc a přihlásil se na Transbrody aby ukázal Páje MTB závod alespoň to tak říkal. Na startu byly ještě pěkně vymydlení a plní elánu. V cíli už vypadali trochu jinak. Najdi si 5 rozdílů.

Milánek slíbil report, ale asi to dopadne jako s reportem od Honzáše z Tragédie.

Všeradice a zpět

Víkend jsme tentokrát pojali bajkovo houbově. Sezona je v plném proudu a tak se Empit s Honzášem rozhodli, že skočí otestovat aktuální formu na Zvolouše. Dopadlo to jako vždy, Empit se rozsekal v půlce a Honzáš to tak nějak se šoupal až dolů. Žádná sláva tak snad příště. V sobotu jsme si dali odpočinek a vyrazili každý samostatně na houby a zároveň zregenerovat na neděli, kdy Honzáš naplánoval mega vyjížďku na Brdy. Raní deštík odradil pár účastníků a tak jsme vyrazili pouze ve 3. Na hřeben jsme vyjížděli ve Všenorech kde se právě rozjížděli silničáři asi na závod do vrchu. Honzáš odmítl akceptovat jejich tréninkové tempo a tak jsme kvedlali klasicky. Kousek od Skalky jsme se napojili na z naší strany opomíjený kořenový singlík. Na celopérech je to zábava, ale pamatuji si jak jsem tam trpěl na hardtailu. Dali jsme ještě Kuchyňku a pomalu nám začalo docházet a to Honzáš chtěl jet ještě do Obořiště. Nakonec sám uznal že to nedáme a jeli jsme rovnou do Všeradic, když se Empitovy nepodařilo zlomit Honzáše na Halouny a to se hodně snažil. Po 5h na kole jsme si konečně dali oběd, místního Všerada a Honzáš se mohl poštourat v telefonu. Po obědě jsme zjistili že už se nám vlastně nikam nechce a tak jsme zvolili ústupovou cestu přes Zadní Třebáň do Řevnic na hamburgra kde jsme měli sraz s nohejbalisty, silničáři a těhulema. Nakonec jsme dali krásných 100 km.

24MTB Beroun

CS Pekáč vyrazil na oblíbený závod 24 hodin MTB v Berouně. Letos byl Beroun vyhlášen jako mistrovství ČR a zařazen do série 24hodinovek a asi také že se již rozkřiklo že je to zajímavý závod bylo letos jednou tolik závodníku co loni. O to bylo těžší udržet bednu tak jako předešlé ročníky. Díky týmu Pekáč B ve složení Robert a Milan se to s odřenýma ušima podařilo a i když měl Robert zadrátovanou klíční kost a již od oběda si chtěl jít lehnout nakonec 3 místo uhájili. Empit s Honzášem po celodenním boji udrželi krásné 5 místo v kategorii i přes to že si odskočili na večeři do Black dogu a v noci šli spát. Nejvíce překvapil Vlasta, který zvolil královskou kategorii singlů a kroužil bez přestávky skoro jako Plechy. Nakonec ho zbrzdila noční bouřka a namotaná přehazovačka. Nebýt toho jistě by kdejakého singlistu ještě potrápil a finální 17 místo ještě trochu vylepšil. Nakonec si to snad všichni užili a doufám, že se za rok v Berouně zase sejdeme.

Připomenutí Trilogie

Kluci z Teplic pomalu dávají na internet videa z tragedie na kterých jsou zachyceni také Pekáčové. Prozatím v ne příliš lichotivých pozicích, ale stále máme želízko v ohni. Můžeme se těšit na pokračování.

MTB Trilogy - Hotovo

Honzáš, Milánek, Empit a Jirka se letos zúčastnili etapového závodu MTB Trilogy v oblasti Broumovska na pomezí Polska a Čech. Trilogie je umělecké dílo, o třech relativně samostatných částech, které spolu souvisejí motivicky, látkově nebo problémově. Původně se tímto názvem označoval antický soubor tří tragédií doplněný tzv. satyrskou hrou (asi prolog). Popis trilogie ve Wikipedii plně vystihuje drama probíhající v okolí Teplice nad Metují. Letošní účast byla poněkud zmatená, ale s odstupem času to vlastně byl náš standard. Milanek má skvěle natrénováno, ale psychika je prevít a tak letos dal prolog, krátkou část první etapy a delší část druhé etapy. Od poslední účasti krásné zlepšení. Ještě pár startů a je to doma. Bohužel to vypadá, že Milánek přestupuje k silničářům. Honzáš natrénováno nemá, dal prolog a 2 etapy. Na druhou stranu se stačil během závodu rozvést takže také slušný výkon a až vyreklamuje sedlovku bude nedostižný. Empit natrénováno také nemá, ale dokončil všechny etapy. V rámci pozvolného přestupu od chrtů k flákačům si potvrdil, že jde správným směrem jen jde pomalu. Technicky je přestup vcelku v pořádku vzhledem k mladému věku jezdce, ale přejezdy mezi RZ to byla opravdu tragédie. Jirka byl na tragédii poprvé. Nezalekl se brutálních sjezdů ani výjezdů a celou trať úspěšně dokončil v super čase a to i přesto že to celé odkroužil na hardtailu. Klobouk dolů. Takže teď už mu zbývá se rozhodnout zda se vydá směrem k chrtům nebo flákačům. Na závěrečnou oslavku naší účasti v závodě ještě dorazil Robert se Soňou. Robert si raději zlomil klíční kost aby nemusel jet závod. I přes všechna utrpení na trati i mimo ni je MTB Trilogie jeden z nejlepších závodu v Čechách. Ano je to těžký závod o tom žádná, ale koho by bavilo jezdit závody typu okolo h...a? Takže za rok se na tragédii sejdeme zase znovu a teď hurá na 24h MTB v Berouně. Honzáš připravuje report takže se máme na co těšit.

Sušice

Víkendový plán byl jednoduchý. Výlet do Sušice, cestou se stavit ve vyhlášené hospůdce U Štěpána a projet si trasu Enduro X race v Sušici. Nakonec jsme plán dodrželi, ale byl to boj. Přijeli jsme do hospůdky z které se vyklubala opravdu hožo fožo restaurace. Na doporučení číšníka jsme si dali T-bone steak. V jídelním lístku, který připomínal polední menu u něj byla cena 250 Kč. Číšník nám přinesl ukázat syrovou flákotu co budeme jíst a nutil nás si na ni sáhnout. Divné ale co. Byla zima a tak jsem zašel do auta pro něco na sebe abych zjistil, že jsem zamknul auto tak že nejde odemknout. Nebudu popisovat podrobnosti, ale pak již šlo vše ráz na ráz. Auto nejelo museli jsme zařídit odtah do Klatov a následně do Prahy. V hožo fožo hospodě jsme nakonec strávili přes 7h a dali si i večeři. Obsluha byla milá a pan majitel se nám snažil pomoci aby ne steak z poledního menu nakonec vyšel na 2200 Kč - 250 Kč za 10 deka. Nakonec jsem trasu závodu přeci jen objel a v rámci možností si užil i parádní sjezdy. Můj favorit RZ2 vede z rozhledny Sedlo, RZ4 a RZ5 začínají u rozhledny Svatobor, kde je mimo jiné také výborná restaurace nic hodobóžového, ale vaří skvěle. V Sušici a okolí je moc krásně a určitě se tam ještě vypravíme.

Enduro na Ještědu

O víkendu vyrazil Empit s Honzášem a dvorním Pekáčím fotografem Verčou na Enduro závod, který se konal na Ještědu. Závody i víkend se vydařil tak proč neudělat report.

Vyjížďka Hostivar

Středeční vyjížďka byla tentokrát v úterý. Bylo krásně a tak byl sraz o chvilku dříve u Čámrse a přes Točnou jsme jeli vyzvednout Honzáše na Baranďák. Ještě za světla jsme dali Kunratické singlíky a pak jsme si v rámci najíždění objemu zajeli na jedno do Hostivaru. Po západu slunce ještě není žádné teplo a tak jsme nafasovali deky pro zahřátí. Bohužel to nepomohlo Empit dostal chřipku a Honzášovy děti také takže bohužel, ale závody v Mostu budeme muset dát na Milánka. Tak snad zase příště.

Pražské schody - útok na bednu

Opět jsme se zúčastnili exhibice Pražské schody. Letos vyšlo parádně počasí, ale forma úplně nesedla. Přeci jenom náš hlavní vrchol sezony je až za 2 měsíce takže prostor na zlepšení tu stále je. Všichni jeli svůj standard snad jen Robert jel nad své očekávání a i když spadl dojel na krásném 15 místě což je v obrovské konkurenci úspěch. Na druhou stranu zase jel v dresu Bikelive takže zas tak velký úspěch to vlastně nebyl. Za zmínku také stojí výkon Honzáše, kterého předjel "i" Jirka a skončil těsně poslední! Asi bude přetrénovaný a nebo toho má moc. Každopádně útok na bednu se nám nepovedl a s věncem jsme jen trénovali až jednou vyhrajme aby nás to nezaskočilo. Je to složitější než by se na první pohled mohlo zdát. Neopakovatelná atmosféra Pražských schodů a setkání s kamarády se neochodí ani po 20 letech a tak velký dík patří především pořadatelům.

Lutová

Naším revírem bylo Třeboňsko..................... Tempo bylo vražedné.............................. Protivníky byly vítr, déšť, řepka, pivo, bolavé nohy, záda i zadky. Cyklisti z Lutové jezdí ve dne v noci............ Jejich úkolem bylo užít si prodloužený víkend.

Monínec - Rozpouštění mlhy

Prodloužený víkend na Monínci se tak vyvedl, že si vysloužil samostatný report. Chvilku trvalo report sepsat, protože hned další víkend byl opět prodloužený, ale nakonec se vše podařilo.

Velikonoční Rychlebky

Po zimě skoro bez sněhu se Pekáčové domluvili a vyrazili na velikonoce do Rychlebek. Počasí se vydařilo a tak jsme najeli spousty kilometrů nejen technických, ale také těhotenských a dětských. První část výpravy vyrazila již v pátek ráno abychom najeli nějaký ten objem. Úvodní okruh v mapě vypadal vcelku jednoduše 30 km se zastávkou v Lesním baru. Po hodinovém šlapání do mírného kopce se ukázalo, že zas tak jednoduché to nebude. Naštěstí nikdo moc neprotestoval a tak jsme nakonec do Lesního baru dojeli. Všichni byli nadšeni, ale nejvíce Verča když objevila kremrole a pak asi Empit s Milánkem když objevili místní bylinný likér. Další dny byly věnovány Rychlebským stezkám. Páni si dávali jak říká Pudlik Wellness, Superflaj nebo Velerybu, děti dávali konec Superflaje a Pumptrack no a dámy si užívaly na hnědé kolem Černého potoka. Pochvalu zaslouží Maruš která jezdila s pánským osazenstvem a bylo slyšet, že si to užívá. Po večerech jsme regenerovali u grilovaného masa a MMX. Předpokládám, že mohu říct za všechny že prodloužený víkend se vydařil a doufám, že bychom mohli ještě letos v Rychlebkách znovu potrénovat.

Empitův rozhovor pro MTBS

Empit poskytl rozhovor pro renomovaný server MTBS. Bohužel v redakci došlo k záměně a z Pekáče nakonec udělali Trail-busters a z Empita Petra Slavika. I tak je to pěkný rozhovor který stojí za to si přečíst. Rozhovor naleznete zde.

Mikešova cesta

Před velikonocemi jsme si s Milánkem dali rozjetí po Mikošově cestě. Je to pohodová vyjížďka přes Říčany, Klokočnou a Hostivice. První část až do Klokočné je po parádních odpočinkových singlících. Druhou část jsme nejprve dali přes nějakou zahrádku se skokem s kolem přes plot a pokračovali jsme po asfaltce až do Popovic. Tuto část bude potřeba ještě poladit, ale jinak nadějný okruh i na noční vyjetí.

Víkend pro drsňáky

Na víkend byla hlášena krásná předpověď počasí, ale bohužel se nenaplnil. Naštěstí pršelo jen v noci takže přes den se dalo jezdit i když jsme museli změnit trasy, protože na Točné to hned po dešti nedáváme. V sobotu jsme dali oblíbené Halouny ve dvou skupinách. První skupina horňáku si dávala kopce a druhá si dávala objemy podél Berounky. Horňáci se drželi harmonogramu vcelku v pohodě, ale dolňáci ho vypustili a dávali si pauzičky kde se dalo a tak dorazili s velkým zpožděním. Hlavně že vůbec dorazili. Vlasta i když měl výročí tak ho nechtěli slavit s v týmu, nečekal na dolňáky a odjel. Co je na tom nejhorší nepřednesl žádnou zdravici natož přípitek. Hrůza kam ten svět spěje. Nakonec se zbytek týmu společně vydal na zpáteční cestu kde ještě Honzáš měl defekt a tak jsme museli čekat ve srubu, což nevydržel Milánek a ujel - asi měl limit. Neděle byla již jedna skupinka, kde pro změnu defektil Empit, Milánkovy se sekli záda, tempo pro změnu nevydržel Pudlík a odpojil se. Myslím, že najeto máme dostatečně, ale bude nutné podpořit týmového ducha například na soustředění, které je naplánováno na velikonoční víkend v Rychlebkách. Snad se nám to podaří.

Středeční zmatená vyjíždka

Klasická středeční vyjížďka tentokráte s vysokou účastí proběhla poněkud zmateně. Pravděpodobně to bylo způsobeno krásným počasím a změnou času. Start byl odložen z důvodu Plechyho servisu. Po vyjetí Honzáš neuvisel testovací sprint a špatně odbočil, takže jsme ho naháněli po lese nakonec servisoval Robert asi 300 m před Hostivarem. Po těchto zkušenostech se Jirka raději odpojil a zbytek šel čekat do Hostivaru až to Robert opraví, ale jelikož šel Robert čekat také tak se to nějak nechtělo opravit. Nakonec jsme se všichni domů dopravili a i když byla vyjížďka poněkud zmatená myslím, že si jí všichni užili zvláště tu část v Hostivaru.

Kokořín - příprava na Trilogii

Dost bylo objemu! Je čas přejít na techniku a hlavně kopce. V pátek jsme dali technické rozjetí na Točné prozatím bez Zvolouše. V Sobotu jela Verča na pěší výlet na Kokořínsko a tak jsme se s Milánkem připojili, ale s kolama. Dali jsme již klasický singlík po žluté občerstvovačku v Ráji kde jsme se potkali s chodiči a pak pokračování po červené a zelené na Housku kde jsme se opět potkali s chodiči. Ve výživném výjezdu na Housku Milánek zabodoval a celý cca 4 km úsek do kopce jako prase vyjel. Je vidět, že má najeto a tak mu stačí již jen pilovat psychiku. Kokořín před turistickou sezonou je parádní bajková oblast, vřele doporučuji. Nedělní vyjetí ke Chladům a návrat přes Čámrse zakončil super víkend.

Podél Sázavy co to půjde

Honzáš přišel s nápadem vyrazit podél Sázavy po červené značce a že pojedeme tak dlouho co to půjde a pak se vrátíme vlakem. Nápad se zalíbil už proto, že červená podél Sázavy je moc hezká a také stále potřebujeme najet nějaké ty objemy. Den začal parádně teploučko, sluníčko svítilo. Hromadný sraz byl v Davli a tak jsme s Milánkem vyrazili společně z Libuše. Po včerejší přípravě se mi nejelo moc dobře a když jsme se ztratili cestou do Davle říkal jsme si, že to není moc dobrý začátek. Naštěstí jsme se brzo našli, v Davli jsem si dal kofolu a už to bylo mnohem lepší. Honzáš nasadil brutální tempo asi mu bylo líto, že Plechy zaspal. Naštěstí po několika kilometrech si uvědomil, že rychle už jsme jezdili dříve a zvolnil, ovšem ohledně zastávek na občerstvení byl nekompromisní. Zastavovat se prostě nebude. Plán zněl jasně zastavujeme až v Městečku. Proletěli jsme "bez povšimnutí" několik příležitostí doplnit tekutiny, stěží jsem ho ukecal na fotečku. Kromě občasných zkratek v Kamenném přívozu po poli a na Požáry po žluté jsme se plánu držely statečně až do doby než jsme dorazili do Městečka. Jakmile jsme zasedli u splavu ve mlýně bylo jasné, že hned tak nevyjedeme. Po občerstvení jsme začali vymýšlet jak pokračovat. Nakonec jsme se dohodli vcelku v pohodě. Milánek valí rovnou domů, protože má odpoledne oslavu a my si to dáme k říčním lázním a tam to stočíme na Popovice a domu po ose abychom alespoň to kilo dali. Po návštěvě mlýna to vždycky pěkně ubíhá a ani tentokrát to nebyla výjimka až na občasné Honzášovo remcání, že je to do kopce i když to bylo skoro celé po rovině. Za Popovicemi nás chytla pěkná bouřka a tak jsme museli ještě na skok do René. Po doplnění energie jsme již každý sám vyrazili nejkratší cestou k domovu. Já jako silničář po staré Benešovské a Honzáš jako endurista to vzal podél štěkacího psa. Prostě parádní vyjížďka se standardním koncem.

Příprava na víkend

Nový okruh Chodovar a zpět rychle získal na oblibě a tak jsme si ho střihli v pátek odpoledne jako přípravu na víkend. Verča jela na Santovy a vypadá to že si ho nějaký čas nechá. Doufám, že mi ho snad občas také půjčí. Občerstvení jsme zvládli na pohodu jen jsme se nestihli vrátit za světla a tak druhá polovina okruhu byla tak trochu potmě. Ještě že Milánek pěkně svítil a za odměnu jak jsme to pěkně všechno zvládli jsme si ještě dali Z regener.

Nedělní vyjetí

Bez komentáře.

Letecké Městečko

Na víkendovou vyjížďku jsme se připojili k týmu ze Zbraslavi. NA najíždění objemů to jsou experti. Po dočasném pozastavení limitu byl cíl vcelku jasný. Městečko. Místní 11 je z okolních pivovarů nepřekonatelná. Vedoucí vyjížďky Tomáš zvolil netradiční přejezd od Sázavy. Průměr 25 na 50 km po lesních cestách hovoří za vše, singlík nebyl ani jeden. Odměna ve formě občerstvovačky tak byla zasloužená. Po krátkém zdržení bez limitu jsme pokračovali v objevování nových možností jak se vrátit z Městečka bez použití silnice. Menší bloudění jsme zakončili v Popovicích a když nebyl limit tak jsme se tam na skok ještě zastavili. Návrat již proběhl individuálně, protože Zbraslavský nemají limity a jsou zvykli na větší objemy tak pokračovaly do Vraného zatímco ostatní domu?

Zbořený Kostelec - Nový okruh

Díky letošní zimě máme letos poměrně hodně najeto a tak se standardní okruhy stávají již v březnu poněkud okoukané i přes to, že v noci není nic vidět. Zrovna když jsem si říkal, že by to chtělo nějakou změnu našli jsme s Milánkem nový krásný okruh do Zbořeného Kostelce a zpět. Úplnou náhodou okruh vede kolem Městečka a René. Kdo nejel neuvěří.

Iditarod - opravdu jina liga

Na první pohled to vypadá jako sraz Pekáčů a přátel na sobotní vyjíždku o víkendu, ale na ten druhý je to úplně jiná cyklistická liga. Na startu závodu jsou čeští účastníci Jan Kopka a Pavel Richtr. Klobouk dolů, 1000 mil po Aljašce fakt asi nedáme.

Víkendové Brdy

O víkendu jsem dal 200 km po Brdech s nedělním bloudícím ouškem přes Plešivec a technickou vložkou na Kuchyňce. Vážící den dopadl výborně, takže vzniká otázka zda si únorovou dietu "dvě na den" ještě neprotáhnout i na březen. Uznávám Je to trochu odvážná myšlenka, ale sezona plavek se nám nezadržitelně blíží. Přidá se někdo?

Baziho kuchyně

Pondělní vyjížďku jsme vyměnili za Baziho kuchařské umění, který se na skok vrátil z Bornea. Doufám, že se tento prohřešek negativním způsobem neprojeví na výkonosti borců z týmu, ale pochutnali jsme si výborně.

Strážné - Letos asi poslední běžky

Předpověď počasí v půlce února vypadala spíše na půlku dubna. Nikdo netušil zda nebudeme muset sníh na horách hledat, ale i přesto jsme nakonec vyrazili do nejvyšších poloh co to v Čechách jde, tedy Krkonoš. V pátek jsme již tradičně zašli na chalupu Styl, kde zrovna byly zabijačkové hody. Dietní chyba na sebe nedala dlouho čekat a celkový stav -4 hovoří za vše. V sobotu s běžkami v ruce jsme se vydali hledat sníh. Martina ho našla poměrně brzo, ale mým béčkovým world cupům louka s občasným sněhem příliš nevoní a tak jsem raději s ostatními pokračoval pěšky. Po čase jsme sníh našli, ale nechutný kopec jsme raději ještě dali pěšky. Nakonec se předpoklady potvrdili a vodovodní trasa nad Pecí byla parádní. Občerstvení jsme dali na oblíbené chalupě Lesní kde Verča s námi byla poprvé. Zpátky jsme se rozdělili na vrchaře a sjezdaře. Sjezdaři se vydali zpátky po vodovodu a vrchaři to vzaly přes bufet. Vrchaři se ještě zasekli na Bufáči jak se dalo čekat a tak jsme měli opožděnou večeři, ale jelikož jsme měli rybu mě neznámého jména tak to nevadilo. Neděli Jsme se opět rozdělili tentokráte na chodiče a lyžníci s cílem na Friesovkách. Lyžníci byly o chlup rychlejší, ale místní pivo Fries si vychutnaly všichni. Parádní víkendové běžky a zároveň objemy.

Noční Jirčany a zpět

Podnikli jsme další zimní vyjížďku. V plánu byl nový okruh, ale jelikož tentokrát byla nízká účast rozhodli jsme se s Honzášem vyzkoušet klasický letní okruh do Jirčan a zpět. Najeli jsme krásné 3h objemů, ale ke konci už začínala být slušná kosa a také už jsme sotva točili nohama. Nakonec jsme skončili v Lokále, kde zrovna skončilo nepříliš slavné představení českých hokejistů na OH. Zasvěceně jsme zhodnotili nejen náš cyklistický výkon, ale také ten hokejistický, kde se Robert předvedl jako velký znalec.

Pěnkavák letos skoro bez sněhu

Letošní Pěnkavák byl poněkud chudší na sníh. Z tohoto důvodu si místní vlekaři udělali osobák a ještě v únoru nespustili vlek. Na běžky to při troše snahy a běhu směrem do vyšších poloh docela šlo. Jako již každý rok proběhla družba se spřáteleným oddílem Judo Vršovice a Petráskovic týmem. Program byl vcelku jasný. V pátek velká kulturní akce s živou hudbou a občerstvením. Chybějící zásoby jsme ještě před začátkem doplnili na Chatě Jana kde začali točit Konráda. V sobotu jsme dali běžkařský výlet kolem Pěnkavčího vrchu a na Růžohorky s prohlídkou nové lanovky na Sněžku a s výbornou občerstvovačkou na boudě Růžohorky. V neděli jsme dali pěší výlet Pěnkavák, Úpa, Kolínská bouda a zpět do Úpy. Občerstvení na Kolínské nebylo to co dříve, ale sníst se to dalo. I když počasí příliš nepřálo a na některých judistech bylo vidět, že trénují na závody které trvají max 3 minuty, myslím, že se soustředění opět vydařilo.

Noční vyjižďka do MMX

Tentokráte jsme dali noční vyjížďku do MMX v Letech. Cíl byl všem jasný, ale kudy přesně se do MMX pojede nikdo nevěděl. Bylo to překvapení pro všechny zúčastněné snad kromě Honzáše, který vyjížďku vedl. Zvolil pěknou trasu pro najíždění objemů, která obsahovala i pár jednoduchých singlíků. Bohužel počasí nepřálo a i když bylo pod nulou stejně byly singlíci pokryty vrstvou bahna. V MMX nikdo nebyl, ale naštěstí měli otevřeno. Chvílemi byla obsluha i v přesile a tak každý účastník vyjížďky měl svého číšníka, kuchaře jsme měli dohromady. Po standardním občerstvení bez velkých dietních chyb jsme valili kudlu domů. Nevím kolik jsme najeli to ani není důležité, důležité je že si to všichni opět užili a nikdo nezmrznul. Alespoň doufám.

Městečko v Lednu

Lednové počasí s teplotou kolem nuly, lyžím moc nepřeje, ale zase je možné poměrně v pohodě najíždět objemy. Tuto sobotu jsme vyrazili na dalších 80 km a jelikož nejsme žádné slečinky dali jsme cca 50% lesem. Cílem našeho snažení bylo pro tentokrát Městečko. Tato oblast je oproti Halounům poměrně neprobádaná a tak jsme párkrát zapadly do bahna a párkrát si dali menší ouško. Pivovar v Městečku je krásný cíl kde jsme ochutnali místní 11 oproti standardní 15. Poměrně nízká účast členů vedla k tomu, že ihned po občerstvení a základním usušení jsme pokračovaly dále směrem na Jílové a René. Byly jsme tak rozjetí, že jsme dokonce René vynechali a vyjížďku zakončili v Lokále kde se k nám přidali další členi. Vyjížďka tak plynule přešla k neformálnímu setkání kde Verča rozdávala ceny za účast na loňských závodech. Bohužel při tomto setkání jsme udělali několik dietních chyb a tak pondělní vážení dopadlo špatně jak se dalo předpokládat, ale nevadí důležité je, že jsme si to všichni užili. S nadváhou skoncujeme v únoru. Tento měsíc je totiž vyhlášen měsícem bez dietních chyb.

Halouny v Lednu

Halouny jsou oblíbený cíl vyjížděk Pekáčů. Tentokrát jsme si to střihli v Lednu a ještě ve všední den takže v noci. Počasí kolem nuly nám přálo a tak cesta pěkně ubíhala i přesto nebo právě proto, že jak říká Honzáš "Tempo bylo mírné, páč rychle už jsme jezdili dřív". Občerstvení U Paviána naštěstí mělo ještě otevřeno a pan majitel nás nechal regenerovat chvilku přes zavíračku takže jsme se stihli ohřát, napít i najíst. Nakonec jsme dali krásných zimních 80 km. Dobré to bylo...

Empit v Ramsové a Schladmingu

Jelikož v Čechách je nedostatek sněhu, vyjel Empit za tréninkem do zahraničí. Dvou fázový trénink se vydařil a užili jsme si jak sjezdovky ve Schladmingu tak běžky v Ramsové. Nalapaly jsme spousty kilometrů, které se na jaře určitě budou hodit. V rámci regenerace jsme se zastavily v místní hutě, kde při odběru 10 energetických drinků je tričko zdarma. Tréninková skupina tak odcházela nejen s novými tričky ale také plná energie.

Nový rok v Halounech

Nový rok se část Pekáčů sešla v oblíbených Halounech. V místní občerstvovačce bylo narváno a tak proběhlo pouze krátké setkání na dětském hřišti s přípitkem k novému roku oblíbeným nápojem který se pomalu šíří i mezi širokou veřejnost. V novém roce se jistě v Halounech znovu potkáme. Již teď se většina členů nemůže dočkat.

Silvestr Drahlín

Letošní konec roku jsme oslavili v Drahlíně. Oslava proběhla v přátelské atmosféře kde jsme si užili nejen dobré jídlo a pití, ale také společenské hry a trochu té pyrotechniky.

Nový rok jsme pak přivítali standardním výletem na Klouček kde nám počasí připravilo jedinečný přírodní úkaz.

Starší akce